„V souvislosti s požáry přišlo vloni na území okresu o život sedm lidí. Něco takového za svou praxi nepamatuji, jde o obrovský nárůst. Stane se, že některé roky při požárech zemřou jeden nebo dva lidé, většinou ale nikdo. Sedm mrtvých v průběhu jednoho roku je ale naprosto výjimečné číslo. Většina těchto neštěstí přitom byla zbytečná, zapříčinila je zdrcující kombinace nedbalosti a alkoholu,“ pověděl vyšetřovatel frýdecko-místeckého Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Ivo Šrom.

Kromě lidských životů však vloni oheň požíral i majetek. „Největší škodu na majetku zřejmě vloni způsobil požár zemědělské usedlosti v Dobré se škodou kolem dvou milionů korun. Příčinu tohoto požáru ještě vyšetřujeme, pravděpodobně jde ale o nedbalost nebo úmyslné zapálení,“ řekl Ivo Šrom.

Příčiny se opakují

Podle hasičů se neustále se opakují čtyři nejčastější příčiny požárů. Jak na území okresu tak i celé republiky jsou jednoznačně nejčastějšími příčinami nedbalost a technické závady.

„Především je to nedbalost nebo neopatrnost dospělých, kteří často požár způsobí neopatrnou manipulací s otevřeným ohněm, při svařování, od cigarety, z nedbalosti a podobně. Děti naproti tomu požáry způsobují nejčastěji o prázdninách, obvykle při hře se sirkami. Další častou příčinou jsou pak technické závady ať už na běžném elektrickém zařízení a spotřebičích nebo na dopravních prostředcích,“ upozornil vyšetřovatel.„Výjimečná bohužel nejsou ani úmyslná zapálení, přičemž poslední dobou zaznamenáváme nárůst těchto případů.

Motivy a příčiny žhářství mohou být různé. Někteří lidé si takto vyrovnávají osobní účty, někdy jde o snahu zakrýt stopy po trestné činnosti, může jít o pojišťovací podvody, nebo také o činy psychicky narušených jedinců,“ dodal.

Žhářem může být i hasič

Úmyslná zapálení ovšem nemívají na svědomí jen „civilisté“. Po celé republice se občas vyskytují i případy žhářů – hasičů. Motivy ke žhářství mívají tito lidé nejrůznější. „Někteří se takto na sebe jen snaží upozornit, za jejich činy ale může být i psychická porucha. Na Frýdecko-Místecku jsme se s podobným případem naposledy setkali předloni, kdy jeden mladistvý dobrovolný hasič z Čeladné úmyslně způsobil pět požárů, které pak následně pomáhal hasit. Než se ho podařilo dopadnout, zapálil dvě rekreační chaty, dvakrát opuštěnou ubytovnu a také opuštěný areál koupaliště v Čeladné,“ popsal neobvyklý případ vyšetřovatel.

„Před pěti lety se něco podobného událo i ve Fryčovicích, kde dobrovolný hasič zapálil stodolu. Zvláštní případ se před časem stal i v Karviné, kde zase dobrovolní hasiči potřebovali novou cisternu. Jeden člen tamního sboru se rozhodl oprávněnost požadavku na novou techniku demonstrovat tak, že zapaloval objekty, které pak následně pomáhal i hasit,“ zavzpomínal Ivo Šrom. „Jde však naštěstí jen ojedinělé případy, jinak dobrovolní hasiči odvádějí spoustu dobré práce a u složitějších zásahů jejich pomoc velmi oceňujeme,“ podotkl.

„Nedovedu si ale představit, že by byl žhářem profesionální hasič. Pro profesionály jsou zásahy u požárů denním chlebem, mnohdy jde o náročné a vyčerpávající zásahy. Žhářstvím by sami sobě jen přidělávali práci,“ pousmál se.

Nejde jen o oheň

Požáry tvoří zhruba jen asi jednu třetinu všech zásahů profesionálních hasičů. „Velký objem naší práce tvoří i takzvané technické zásahy, kdy vyjíždíme k dopravním nehodám, pomáháme likvidovat následky havárií, živelných pohrom jako jsou vichřice či povodně, ale někdy pomáháme například i se shazováním nebezpečných rampouchů ze střech, s likvidací nebezpečného hmyzu nebo s otevíráním zabouchnutých dveří do bytů. Zhruba v pěti procentech pak vyjíždíme k planým poplachům nebo kvůli poplachu elektrické požární signalizace. Někdy však jde i o úmyslné zneužívání pomoci,“ posteskl si vyšetřovatel.